Na blogování jsem neměla čas a ani náladu. Poslední dobou jsem se hodně topila v depkách. Během ledna jsem zvládla dvakrát dokonce zdrhnout z baráku. Ne, nejsem hodná holčička a docela mě to mrzí. Nemohla jsem tam už být, vydržet s nimi. Hrát si na šťastnou rodinu.
Vadí mi jak se lidi okolo mě přetvařují. Nesnáším to. Vlastně mám chvíle kdy mám pocit, že nikoho nemám. Kdy se cítím sama. A jsou to chvíle kdy bych potřebovala, si být jistá, že furt je někdo kdo mě má rád.
S mojí kamarádkou teď máme zvláštní období, že váhám jestli se to dá "přátelstvím" vůbec ještě nazvat...
Začala mě ignorovat a je tu jen když ona něco potřebuje. Připadá mi, že mě má jen ona, aby si mi postěžovala a aby měla pocit, že jí někdo její činy rozmlouvá... Začala hulit, jednou se řízla, opila... A já si to dávala strašně za vinu. Mrzelo mě to a bála jsem se, že je to jen a jen kvůli mě. Mno, furt mám ten pocit, ale je to lepší.
Chybí mi a přitom jsem "svobodnější" a je mi tak fajn. ...
One part of my life ... end?
Žádné komentáře:
Okomentovat